Ústavní soud projednal ústavní stížnost ve vztahu k neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami podle § 299 odst. 2 a odst. 3 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. 

Dle § 299 TZ (1) Kdo v rozporu s jiným právním předpisem usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, doveze, vyveze, proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje, sobě nebo jinému opatří jedince zvláště chráněného druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář chráněného druhu a spáchá takový čin na více než dvaceti pěti kusech živočichů, rostlin nebo exemplářů, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

(2) Stejně bude potrestán, kdo v rozporu s jiným právním předpisem usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, doveze, vyveze, proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje, sobě nebo jinému opatří jedince silně nebo kriticky ohroženého druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář druhu přímo ohroženého vyhubením nebo vyhynutím.

Skutková podstata tohoto trestného činu tak dopadá na veškeré dispozice, tedy i pouhé držení takového živočicha, rostliny či exempláře. Do této skupiny spadají např. i artefakty ze slonoviny, které byly předmětem přezkumu. 

Ačkoliv dle evropských předpisů platných v době spáchání skutku platilo, že pro artefakty, tzv. zpracované exempláře není vyžadováno žádné potvrzení, jsou-li získány před 3.3.1947, dle vnitrostátních předpisů čr jsou na osoby kladeny přísnější požadavky.

Dle zákona 100/2004 Sb. je totiž daná osoba povinna prokazovat původ, přičemž bez tohoto prokázání původu je zakázáno exemplář, jiného jedince, výrobek z kytovce, výrobek z tuleně nebo regulovanou kožešinu držet, chovat, pěstovat, přepravovat, veřejně vystavovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny nebo zpracovávat.

Prokazovat původ exemplářů získaných před rokem 1947 považuji za zcela nereálné. Nedokáži si představit, že například slonovinové kostky, které jsou součástí stolní hry a byly předávány v rodině skrze generace budou s "rodokmenem", jinými slovy že k nim současný vlastník bude mít, kupní smlouvu, darovací smlouvu či snad usnesení o dědictví?

Dle výkladu trestních soudů by však i pouhé přechování těchto exemplářů bez prokázání jejich původu mohlo být sankcionováno v trestněprávní rovině. 

Ústavní soud ve svém usnesení IV. ÚS 2352/22 ze dne 9. května 2023 uvedl:

"Obecné soudy dovodily, že stěžovatelé neměli k dispozici doklad o nabytí vlastnictví věcí (v definitivní, zpracované podobě) před rokem 1947 (...), v důsledku čehož jednak nebyl prokázán zákonný původ předmětů podle § 24 zákona o obchodování s ohroženými druhy, jednak bylo nabízení těchto předmětů k prodeji v rozporu s § 24 odst. 1 a 3 citovaného zákona a s čl. 8 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 338/97"

Osobně tedy nadále zastávám názor, že evropské předpisy na jedné straně omezily obchodování se slonovinou, na straně druhé však bylo rovněž úmyslem těchto právních norem obchodování umožnit v případě naplnění jedné z výjimek, proto jakékoliv další požadavky kladené vnitrostátním předpisem nad rámec nařízení považuji v rozporu se zásadou přednosti evropského práva.